Kontinuální měření toxicity

Stávající české zákonodárství řeší problematiku toxiciy výhradně staticky. Ukládá ve vztahu k zemědělských chemikáliím a rostlinným přípravkům, chemickým látkám obecně a k odpadům posoudit jejich toxicitu, resp. ekotoxicitu a to určenými, velmi zdlouhavými postupy jejichž výsledkem je údaj o tom, zda zkoumaný vzorek vykazuje známky toxicity či nikoli. Zcela pominuta je nezbytnost permanentní detekce toxické kontaminace vzniklé ad hoc na vodních plochách, vodotečích, v rozvodech pitné vody a pod.

O tom, že došlo k toxické kontaminaci povrchových vod se dozvídáme velmi často až na základě fatálních symptomů jako je silný zápach, nezvyklé zbarvení, pěna na hladině, nebo plovoucí mrtvé ryby. Alternativou jsou viditelně unikající znečišťující látky, nebo výrobní technologií podmíněná signalizace průmyslové havárie. V posledním případě se můžeme dozvědět o zamoření jedy také z telefonátu teroristy.

Velká řada ekologických havárí registrovaná i s několikadenním zpožděním jen v posledních létech je toho dokladem.

Právě pro účely kontinuálního sledování nabízíme systémy pracující s normovanými detekčními organismy : ryba, dafnie, řasa.